Turistika v okolí

Od kláštera nádhernými lesy na pomezí Brd a Křivoklátské vrchoviny

Zaječov, Svatá Dobrotivá - Jivina - Dlouhá Leč - Kařízek - Kařez - Zbiroh


Příjezdové místo: Zaječov (458m), obec 10km jihozápadně od Hořovic
Výchozí bod: Svatá Dobrotivá, křižovatka vedle autobusové zastávky
Časový rozvrh: Svatá dobrotivá - U Hudečků ½ hodiny, U Hudečků - Jivina vrch 40 min, Jivina, vrch - Jivina obec ¼ hodiny, Jivina obec - Dlouhá Leč 25 min, Dlouhá Leč - Nad Čerňákem 10 min, Nad Čerňákem - Kařízek 10 min, Kařízek - Kařez ¾ hodiny, Kařez-Zbiroh, železnice 20 min
Celkem3 ¼ hod
Výškový rozdíl: 154 m Náročnost: Středně náročná trasa vedoucí po značených cestách

Možnosi občerstvení: Zaječov, Kařez, Zbiroh


Slávu kdysi proslulého poutního místa odvál čas, ale klášter Svatá Dobrotivá stále vyzařuje neopakovatelné kouzlo a procházka malebnou okolní krajinou na Jivinu nabízí mnoho zajímavých zákoutí.

Od křižovatky ve Svaté Dobrotivé se vydáme nejprve nahoru k objektu bývalého augustiniánského kláštera, který byl pod jménem Na Ostrově (jakýsi ostrov vytvořily dva stékající se potoky) založen roku 1262 Oldřichem Zajícem z Valdeka. Údajně jako projev vděčnosti za šťastný návrat z tažení proti Uhrám a možná i díky vyššímu vnuknutí (připomíná jej modrý skleněný hranol pod hlavním oltářem). Zasvěcen byl Zvěstování Panny Marie a na oltáři kostela stávala mariánská gotická soška.

V roce 1327 získal pro klášter zakladatelův pravnuk Oldřich ostatky mladičké mučednice Beningy, řečené Dobrotivé, a od té doby se i klášteru začalo říkat tímto jménem. Majetek kláštera rostl díky četným odkazům a darům, a tak byl postaven trojlodní gotický chrám, který však nepřežil husitské války.

Už roku 1421 sem přišlo Žižkovo vojsko, klášter vyplenilo a část řeholníků povraždilo. O rok později přitáhli Pražané a do třetice roku 1425 sirotci, kteří dílo zkázy dokončili - klášter i chrám byly pobořeny.

Začátkem 16. stol. Byl klášter opraven tak, aby se v něm dalo žít, ale mniši ho nakonec sami pro nedostatek prostředků opustili. Od roku 1591 byla Svatá Dobrotivá mezi jiným majetkem prodána ke zbirožskému panství, patřícímu posléze pod správu královské komory. Další rány utrpěl objekt za třicetileté války a jeho zbytky chátraly až do roku 1676, kdy sem byli augustiniáni znovu uvedeni. Během tehdejší rekonstrukce kostela byla v presbytáři objevena olověná skříňka s ostatky sv. Beningny. Klášter se znovu těšil oblibě bohatých věřících a koncem 17. a začátkem 18. století byl postaven nový chrám s gotickým jádrem a rozlehlá barokní budova kláštera. Brzy se také rozšířila pověst o uzdravující moci sošky sv. Benigny. Přicházeli sem lidé z Rokycanska, Plzeňska i Příbramska.

Klášter byl zrušen za vlády Josefa II. a konvent přeměněn na školu a faru pod správou augustiniánů.

Od konce 19. století bývala obec plná významných letních hostům a turistů. Poutě a sláva Svaté Dobrotivé upadla po roce 1948, kdy byl klášter nuceně vyklizen. Řeholníci byli odvezeni a objekt se stal depozitářem Muzea tělesné výchovy a sportu.

V současné době se však krásný kostel pilně opravuje (otevřen před mší vždy v sobotu ve 14:00 hod.). V obci samostatné býval nejpozději od 15. století železná huť, pak hamr a vysoká pec, zvaná Klášterská, v níž se pracovalo až do počátku napoleonských válek.

Obyvatelstvo se živilo jako všude jinde v okolí – dřevařstvím, uhlířstvím a cvočkařstvím, mnozí chodil do Komárova do železáren.

Od křižovatky procházíme Zaječovem po žluté značce kolem zastávky autobusu a po silnici dojdeme k odbočce na Kleštěnice, kde se říká U Hudečku (na starých ukazatelích označeno jako Procházkův mlýn). Odbočíme vlevo na cestu po kraji louky a vyjdeme nad vodohospodářský domek. Hned za ním se u špatně viditelné značky vydáme vpravo do lesa a vystoupáme na vrchol Jiviny(620m). Je odtud pěkný výhled na Komárov a okolí.

Dál pokračujeme kolem vysílače zpevněnou cestou a dáme pozor, neboť v jejím ohbí je snadno přehlédnutelná odbočka vpravo do lesa. Sejdeme do vsi Jivina. Ve středověku tu stával dvorec, jehož část daroval Zbyněk Zajíc z Hasmburka roku 1368 klášteru ve Svaté Dobrotivé. V 16. století se druhý díl dostal Lobkovicům a ti ho opět připojili ke klášteru.

Na křižovatce odbočíme vpravo a asi po 25m sejdeme ze silnice přes louku k lesu, kde uvidíme značku na sloupu elektrického vedení. Za mýtinou se dáme vpravo a pokračujeme po žluté až k lesnímu rozcestí Dlouhá leč s krytým odpočívadlem („U Panelky“).

Vlevo opět po žluté (a modré) přijdeme po lesné silnici na neoznačenou křižovatku Nad Čermákem. Pokračujeme stále po žluté a zhruba po 10 minutách chůze začneme stoupat po úbočí Kařízské hory (567 m). Od rozcestí nad Kařezem se dáme vlevo a mezi chatami a kolem stanového tábora dojdeme na křižovatku.

Stojí tu domek, v němž v létě pobýval Josef Heyrovský, nositel Nobelovy ceny. Odbočíme vpravo a okolo kostela sv. Jana Nepomuckého dojdeme na křižovatku s hlavní silnicí. Přejdeme a chodníček po pravé straně nás dovede podél tratě až do železniční stanice Zbiroh. Pokud chceme navštívit toto město, které je od stanice vzdáleno asi 4 km, můžeme odtud využít pravidelných autobusových spojů na zbirožské náměstí.