Turistika v okolí

Kolem kláštera a vodní nádrže do Hořovic

Strašice - Těně - Zaječov, Svatá Dobrotivá - Kvaň-Chaloupky, Zaskalská - Mrtník - hájovna Krejcárek - Hořovice


Příjezdové místo: Strašice(498m), městečko 13 km východně od Rokycan
Výchozí bod:Náměstí ve Strašicích
Časový rozvrh: Strašice - Na Amerikách 35 min,Na Amerikách - Těně ½ hod., Těně – Zaječov, Svatá Dobrotivá - Kvaň ½ hod., Kvaň - Pod Hlavou ½ hod., Pod Hlavou - Chaloupky 25 min., Chaloupky - Mrtník 25 min., Mrtník - U Krejcárku ¾ hod., U Krajcárku - hájovna Krejcárek 10 min., hájovna Krejcárek - Hořovice, autobusové nádraží ¾ hod., Hořovice, autobusové nádraží - Hořovice, náměstí 10 min..
Celkem 5 ¾ hod.
Výškový rozdíl: Zanedbatelný-asi 40 m
Náročnost: Středně náročná trasa vedoucí po značených cestách
Možnosti občerstvení: Strašice, Těně, Zaječov, Chaloupky, Mrtník, Hořovice


Překrásnou krajinou podél hranic nedotčených lesů VVP Jince dojdeme k vodní nádrži Záskalská, malebně rozložené v údolí.V horkém dni se tu můžeme osvěžit. V další části trasy se otevře pohled na Hořovicko.

Z náměstí ve Strašicích se vydáme po zelené značce. Mineme odbočku, po níž bychom kolem fary, postavené na místech bývalé rožmberské tvrze, došli ke kostelu sv. Vavřince. Byl založen Rožmberky už ve 12. století a později barokně přestavěn. Zachovala se ale gotická sakristie a presbytář s nástěnnými malbami či oltářní obraz patrona kostela, malovaný na dřevě.

Pokračujeme cestou s pěkným výhledem na rozlehlé Strašice k rozcestí v polích Na Amerikách, pojmenovanému podle nedaleké myslivny.

Mírným stoupáním kolem pily dojdeme do vsi Těně s pěknou návsí. U kapličky odbočíme vlevo, procházíme kolem roubenek a pokračujeme dál po silnici.

Asi po 25 minutách chůze uvidíme památný Peškův dub a po chvíli dojdeme do Zaječova. Roku 1614 tu byla postavena vysoká pec „Klášterská“, v níž se pracovalo 200 let, a pak se zdejší obyvatelstvo živilo hlavně nevýnosným cvočkařstvím.

Od křižovatky odbočíme po silnici vpravo dolů ke křižovatce značených cest. Poblíž stojí augustiniánský klášter Svatá Dobrotivá ze 13. století s kostelem Zvěstování Panny Marie (více trasa č. 39).

Od křižovatky pokračujeme po zelené značce kolem školy a posléze okolo zastávky ve vsi Kvaň. V letech 1950-1954 tu sídlil 52. pomocný technický prapor (PTP).

Dobře značenou cestou kolem křížku a roubenky vyjdeme z Kvaně a asi 30 m za hostincem odbočíme vlevo na polní cestu k lesu. Pěšinou dojdeme k oplocené lesní školce. Značka tu chybí, proto jdeme stále kolem plotu vpravo dolů, pak ještě jednou vpravo kolem školky. U velkého pařezu odbočíme vlevo na pěšinu, kde po chvilce opět uvidíme na zelenou značku, a dojdeme k rozcestí Pod Hlavou. Sestoupíme do obce Chaloupky a hojně používanou cestou až k vodní nádrži Záskalská. Byla vybudována na Červeném potoce v letech 1956 – 1960 a má rozlohu téměř 15 ha. Slouží k průmyslovým, ale i rekreačním účelům. Přejdeme hráz a zahneme vlevo dolů.

Po pravé straně se tyčí skalnatá Jedovatá hora (dříve Dědova, 536 m), kde se těžila železná ruda, z níž se získávala jedovatá rtuť. Zdejší šachta i štoly však již byly zcela zasypány.

Dojdeme do obce Mrtník s krásným, původně gotickým kostelem Narození Panny Marie, který pochází z poloviny 14. století. Byl farním kostelem také pro blízký Komárov, v jehož železárnách byly vyrobeny litinové části mobiliáře a některé náhrobky na hřbitově. Kostel byl sice v 18. století zbarokizován, ale dodnes si uchoval šindelovou střechu. V kostele lze spatřit náhrobek Jiřího Pešíka (+1601), jehož rodina vlastnila Komárov už od 12. století. Obec se zřejmě jmenuje po brtnících, lidech, kteří divokým včelám vybírali med.

Projdeme vsí a pak zamíříme k lesu. Přijdeme k rozcestí s modrou značkou U Krejcárku. Pokračujeme asi 50 m a odbočíme vlevo na lesní cestu, která vede kolem stejnojmenného rybníčka a stavení k rozcestníku Hájovna Krejcárek.

Pokračujeme po kraji lesa, přejdeme silnici a pěšinou scházíme vpravo. Kolem plotu vodárny opět pěšinou vpravo vyjdeme na silnici v Hořovicích. Cesta vede kolen autobusového nádraží.

Ulicí vpravo pod ním jdeme kolem bývalé synagogy z let 1903 – 1904. Hořovičtí Židé byli vyhlazeni během 2. světové války od roku 1947 objekt slouží Českobratrské církvi evangelické.

Dojdeme na náměstí na křižovatku značených cest pod kostelem a odtud se vydáme po modré značce kolem rybníka k železniční stanici.

_________________________________________________________________________________________________